čtvrtek 1. července 2010

zmatek a jeho kulturní příčiny

tak jsem si splnil jeden starej sen a dokoukal v kuse hezky pěkně za sebou všechny tři nezkrácený díly Pána prstenů. s pauzou na spaní, protože oči už byly podlitý krví. musím říct, že jako i po letech pořád dobrý. ty béčkový scény jsem se snažil nevnímat, brát to vážně.
po dokoukání: jsem pořád tam, v pohádce, kde zabíjet orky je odpustitelný, protože jsou zlo. víte, co myslim? a proto je teďka po dokoukání těžký se do něčeho pustit. opět smekám především před Tolkienem, co nám to tady vystavěl za příběh, dokonalej a v jistym smyslu nepřekonatelnej. znova si uvědomuju, proč nerespektuju žádný jiný "fantasy" a tahle literatura od jiných autorů, kde se to hemží elfama a trpaslíkama je pro mě odpad. až na výjimku - Sapkowskiho Zaklínač. protože je tak strašně jinej.

na prstenový trilogii se mi taky líbí, jak je to jakoby mimo všechno, mimo současnost, mimo takovou tu palčivou snahu dělat umění. i mean - tohle žádnej kritik nemůže označit za postmoderní román. tihle lidi, co nešli s dobou, jsem vždycky obdivoval. je v tom taky vidět, jak byl tolkien ekolog. vyrůstal v průmyslový černý krajině, která se na něm musela podepsat. odtud hodní elfové žijící v lesích a zlí skřeti z průmyslového mordoru...

do toho přijel Nikola a přivezl mi krásnou hardcover edici Fear and Loathing in Las Vegas od Huntera S. Thompsona. takže teď, po znovunalezení hodnot dobra ve Středozemi, se přesouvám do nevadský pouště a čtu psáže jako:

"Luckily, nobody bothered me while I ran a quick inventory of the kit-bag. The stash was a hopeless mess, all churned together and half-crushed. Some of the mescaline pellets had disintegrated into a reddish-brown powder, but I counted about thirty-five or forty still intact. My attorney had eaten all the reds, but there was quite a bit of speed left... no more grass, the coke bottle was empty, one acid blotter, a nice brown lump of opium hash and six loose amyls... not enough for anything serious, but a carefull rationing of the mescaline would probably get us through the four-day Drug Conference."

do toho píšu komentáře o německý politice. bokem chodim na konceptuální výstavy s místnostma plnýma rudého kouře, zrcadel a stříkajících hadic. a před usnutím si promítám Markétu Lazarovou. je s podivem, že jsem lehce zmatenej? že mám v hlavě úplnej chaos???

Žádné komentáře:

Okomentovat