pondělí 30. srpna 2010

kolega


v neděli dopoledne jsem vzal mámu na blešák do mauerparku. kam taky jinam s návštěvou z Prahy v neděli dopoledne. bylo deštivý a studený ráno, což pro trhovce znamenalo špatnej kšeft a pro nás, že v trhovym městečku nebude tolik lidí.
dali jsme si kafe a čekali, až se trochu vyprší průtrž mračen. když pak už jen tak drobně, londýnsky mrholilo, vydali jsme se do uliček mezi stánky.
zaujal mě stánek s černobílými fotografiemi Berlína. nebyly to takový ty klasický turistický kýče s televizní věží na Alexu a mrakama začerněnýma ve photoshopu, odporný fotky plný lokálních desaturací, efekt, efekt efekt, fotka žádná. ani to nebyly reprinty od známejch fotografů. byly to autorský fotky, ručně nazvětšovaný ve fotokomoře, na RC papíry sice, ale přesto pečlivě, s lemujícím černým rámečkem od zvětšováku, kterým fotograf dokazuje, že nic nevyřezával a že nazvětšoval přesně a jen to, co bylo na políčku negativu. že fotku vytvořil už při pořízení a ne až ve fotokomoře.
fotky ve formátu zhruba A3 byly rozdělené do několika hromádek podle obsahu. byla tam hromádka "Kinder", s roztomilými pouličními výjevy kluků, jak si hrajou s míčem na zaprášený ulici, jak šermují mečíkama před plakátem vinnetoua od karla maye, pak taky hromádka "Menschen", s drobnýma výjevama z ulic, s dvěma holkama, co se opíraj o strom a jedna je od pohledu nevinná a druhá ta svůdná, sekce "Mauer" pro milovníky historie, pak taky "Prenzlauer Berg" a "Berlin", to byly takový městský krajinky, průhledy skrz moře střech a komínů, občas jimi projížděl S-Bahn, na některých padalo listí, na jiných byl sníh. fotky měly na zadní straně rok a místo pořízení. nejstarší byly starý jako já, 1980, 81... nejnovější byly pořízený před pár lety. a na každém rubu byl podpis autora: Gerd Danigel.
za pultíkem seděl chlápek něco kolem padesátky, s prošedivělym východoněmeckym knírem. pocítil jsem k němu náhlou velikou sympatii. fotit musel začít když mu bylo něco přes dvacet. teď tu sedí a prodává těch několik dokonalých záběrů, které mu život dovolil ukrást, těch několik záblesků, kde všechno dopadlo na stříbrné políčko tak, jak mělo. asi. dosáhl v tom stylu mistrovství, ten styl ale mezitím zestárl a stal se retro, stal se archaickou vizí "starého Berlína". za poslední roky toho pan Danigel moc nenafotil, soudě podle nápisů na zadních stranách fotek. proč asi? uvědomuje si, že jeho vidění zestárlo s ním? nebo už prostě nemá čas?

nezeptal jsem se ho. místo toho jsme si od něho s mámou koupili tři fotografie, každá stála osm eur, jedno euro nám pan Danigel slevil. fotografie, kterou jsem si pořídil, mi už visí nad nočním stolkem. je na ní moje křižovatka, pes kterou každý den chodím, dnes stanice U-2 Eberswalder Strasse, dříve Dimitroffstrasse. pan fotograf ji zachytil v roce 1989. našel jsem si jí na fotografových internetových stránkách a přes print screen si jí vyřízl ve photoshopu, abych jí tady mohl ukázat. snad by se na mě pan kolega nezlobil.