Ležím ještě takovejch deset minut v posteli a přemýšlím, jaký mám možnosti. Zavolat Anně, někam ji vzít a nechat vykládat svý dvacetidvouletý rozumy. Na začátku mě to s ní bavilo, ale od chvíle, co byla u mě v bytě mám trochu obavu trávit s ní čas v uzavřených prostorech. Posledně mi totiž mezi kuchyní a obývákem vstoupila do cesty a tvářila se, jako by čekala, že ji chytnu do náruče, odnesu do ložnice a podělím se s ní o poslední zbytky své intimity.
Pak je tu Marcela. S tou by to asi skončilo kvalitním sexem (zjistil jsem, že sex má svoji kvalitu sám o sobě - buď je dobrej, nebo je špatnej a vůbec v tom nemusí hrát roli, jestli k sobě něco cítíte), ale musel bych si vyslechnout spoustu přihlouplých vět. Seděli bysme někde u piva, ona by na sobě měla nějaký upnutý šaty, aby bylo vidět, jak velký prsa má, tudíž by každej, kdo by kolem prošel, na ně civěl a ona by dělala, že si toho vůbec nevšímá. Pak bysme šli do jejího bytu a bez nějakejch zbytečnejch řečí bysme se spolu vyspali. Po sprše bych si za ní lehnul a ve chvíli, kdy by se dostavil pocit totální prázdnoty, vstal bych a beze slova odešel. Popravdě: nic moc vyhlídka.
