vývojka // the developer

warm greetings

2012-02-23T08:35:00.002-08:00

pes bohém // bohemian dog

2012-02-23T08:31:00.000-08:00

kristýna na balkóně

2012-02-23T08:30:00.000-08:00

Janja

2012-01-07T11:36:00.001-08:00

backstage, ústí nad labem, saša a lenka

2012-01-07T11:34:00.000-08:00

vánoční večírek FAMU

2012-01-02T11:10:00.001-08:00

kaffee kunsthalle

2011-12-29T05:30:00.001-08:00

koncert KPFRM v bubenečský nádražce

2011-12-26T13:33:00.001-08:00

léto s Dórou

2011-12-26T13:18:00.000-08:00

Raketoplán "Buran" v Gorkého parku v Moskvě // Spacecraft Buran ("Snow Storm") at Gorky Park, Moscow

2011-11-17T10:56:00.000-08:00

In Gorki Park you can see the space shuttle Buran (Snow storm). It took off for space only once in 1988. It circled the earth three times and then landed at Baikonur. In case of bad weather in emergency it was supposed to land at Ralsko in former Czechoslovakia. Now it lies here as a theme park attraction.

2011-05-27T03:44:00.001-07:00

kristyna

2011-05-24T13:23:00.000-07:00

sandkrug

2011-05-24T12:28:00.000-07:00

untitled 1

2011-05-24T12:22:00.000-07:00

palety 2

2011-05-24T12:16:00.000-07:00

palety 1

2011-05-24T12:13:00.000-07:00

77 a 75

2011-05-24T12:08:00.000-07:00

75,76,77

2011-05-24T12:05:00.000-07:00

most

2011-05-24T11:52:00.000-07:00

dog

2011-05-24T11:47:00.000-07:00

werder

2011-05-24T11:43:00.000-07:00

untitled-28

2011-05-24T11:40:00.000-07:00

untitled-26

2011-05-24T11:37:00.000-07:00

kristyna

2011-05-24T11:34:00.001-07:00

gayane

2011-05-24T11:31:00.000-07:00

dori

2011-05-24T11:29:00.000-07:00

saša

2011-05-24T11:27:00.000-07:00

hipstr

2011-05-24T11:25:00.000-07:00

kristýna

2011-05-24T11:24:00.001-07:00

par shotu z posledniho negativu

2011-05-17T05:31:00.001-07:00

spassfoto z automatu na stanici pankow

2011-05-15T15:07:00.001-07:00

...

2011-05-14T16:56:00.001-07:00

...

2011-05-14T16:55:00.000-07:00

máma v Londýně

2011-05-14T16:51:00.000-07:00

Aussig

2011-04-08T10:11:00.001-07:00

koule

2011-03-24T16:42:00.001-07:00

prvni projizdka po nemoci

2011-03-24T16:40:00.000-07:00

kuchynsky stilleben

2011-03-24T16:39:00.001-07:00

posledni povinni vojaci

2011-03-24T16:38:00.001-07:00

Toms

2011-03-24T16:37:00.001-07:00

Irina

2011-03-24T16:35:00.001-07:00

Basti a Lena v kuchyni

2011-03-24T16:33:00.000-07:00

den s Kristynou

2011-03-24T16:27:00.000-07:00

tisící prvá variace na téma "víkend v berlíně"

2011-02-11T11:27:00.000-08:00

nichts2

2011-01-16T11:07:00.003-08:00

nichts

2011-01-16T11:07:00.001-08:00

náves

2010-12-29T06:51:00.000-08:00

potok

2010-12-29T06:49:00.000-08:00

na šumavě

2010-12-29T06:48:00.001-08:00

Dublin, prosinec

2010-12-06T07:24:00.000-08:00

„Irský pacient“ se totiž od řeckého, který potřeboval injekci MMF letos v létě, v jednom liší. Zatímco v Řecku vnikl státní dluh bezuzdným hospodařením státu, který přeplácel své zaměstnance a lidé si zkrátka žili „nad poměry“, irský státní dluh mají na svědomí soukromé banky.
Když se na podzim roku 2008 úvěry finančních domů jako jsou Anglo Irish, Bank Of Ireland nebo AIB začal povážlivě prohlubovat, zareagovala irská vláda bezprecedentním krokem: ve víře, že poskytnutím neomezené likvidity ochrání jejich padající akcie, se bankám zaručila za jejich dluh v neomezené výši. Ty se následně zadlužily do té míry, že jejich dluh byl nakonec stejně vysoký, jako dluh státní. Už tak zadlužený stát je nenechal zbankrotovat, ale místo toho je znárodnil – a jejich dluhy přičetl ke svým. Není se tedy čemu divit, že Irům teď přijde nefér, aby majitelům bankovních dluhopisů platili oni, když se vznikem dluhu sami nemají nic společného.

one hour photo coffee shop jordaan canal picture

2010-11-30T01:02:00.000-08:00

Vondelpark v Amsterdamu

2010-11-30T01:00:00.000-08:00

...

2010-11-27T06:13:00.000-08:00

dalsi vzorky

2010-11-27T05:14:00.000-08:00

ochutnavka 3

2010-11-25T15:20:00.001-08:00

ochutnavka 2

2010-11-25T15:14:00.000-08:00

ochutnavka

2010-11-25T14:59:00.000-08:00

rodinna Besuch

2010-11-17T15:27:00.001-08:00

4 krat pankow na vysku

2010-11-10T04:45:00.000-08:00

zde lepší kvalita: http://www.petrhorky.com/mimo%20web/pankow.jpg

káťa přijela z mockby do berlína 2.

2010-11-08T14:32:00.001-08:00

káťa přijela z mockby do berlína 1.

2010-11-08T14:17:00.000-08:00

jen tak, abych nevyšel ze cviku

2010-11-05T13:58:00.001-07:00

Sedim na Yorckstrasse v Berliner Kneippe, hned vedle nádraží. Yorckstrasse tu vede pod mnoha viadukty, které zas vedou městskou buší, zarostlými divokými plochami, které nejsou ani park, ani les, vedou do nich vyježděné cesty, taxikáři si sem zajížděj dáchnout, zakouřit, pokecat.
Je šedej, studenej podzimní den. Ve vzduchu je cítit zatuchlá vlhkost a někde na pozadí slabě spálený brikety. Lidi maj čepice, šály, červený nosy, rukavice. Přesto dál sviští na kolech. Televizní věž je zapíchlá v oblacích, špička není vidět.
Do Yorckstrasse se jede z Pranzlauer Bergu tak, že se projede celá Kastanienallee, pak dolů z kopce na Torstrasse, kus po ní až na začátek Friedrichstrasse a tu projet přes Checkpoint charlie až na konec k Hallesches Tör. Tam najet na Mehringdamm a z něj už odbočuje doprava Yorckstrasse.
Objevil jsem to tu, když jsme jeli s Kristýnou z divadla na kole, z Ku-Dammu na Kreuzberg, to je takovej dlouhej průjezd ze západu na východ. A padla mi tu tehdy do oka ta hospoda, "vidělas tu knajpu?" křišel jsem na Kristýnu ze sedla.
Vešel jsem dneska dovnitř, s kapkou pod nosem vymrzlej z dlouhý jízdy na kole. Šero, zahuleno, vytopeno. Klasickej obývákovej přeplněnej styl útulný rodinný hospody. Knihovna s tolika zažloutlejma svazkama o Berlíně, že vás přejde chuť v nich něco hledat, na zdi starý reklamy, obrázky nádraží, ozdobný zrcadla, okrazný památeční talíře, automat na cigára, dřevěný obklad.
Teď v půl druhý odpoledne je tu poloprázdno. Stará hospodská, vychrtlá usměvavá stařenka, tlustý starý vousáč s moučníkem a novinami, dva osamocení podivíni, kouřící a pijící pivo, asi místní figurky, štamgasti. Objednávám si pivo a gulášovku.
Je tak pálivá, že zkřivím obličej.
"Ostrá?" usměje se hospodská.
"Ja," odpovím. Spokojeně přikývne.
Pak se baví o počasí.
"Kde je slunce?" řekne hospodská.
"Svítí, ale není vidět!" odpoví suše tlusťoch, aniž by zvedl pohled od novin.
"Podzim mám ráda. Je dobrý, že žijeme tam, kde se střídaj čtyři roční období," pokýve spokojeně hlavou.
Zaplatím, kývnu na ní, udělám snímek a vypadnu do zimy.

povaleči prenzlauerbergu

2010-10-26T04:20:00.000-07:00

...

2010-10-25T01:55:00.000-07:00

všechno se sere

2010-10-21T01:07:00.001-07:00

to se to všechno najednou sere
krysa v kuchyni už třetí den
bytové družstvo nás chce vystěhovat
spolubydlící lucie se hádá s matthiasem, kdo za to může
a eště ke všemu mi strašně kouří kamna
takže sedím u kompu
v šále a kulichu
místnost je plná bílý mlhy
okna dokořán
venku zima
mám psát rakouskou "byznysovku"

...a do toho všeho za pár hodin přijede káťa
z moskvy je snad zvyklá
na horší...

házet to do statusu mi přišlo dost uncool
jak se tady řiká
tak radši sem

stejně tu to tu skomírá
jako v těch kamnech
co pořád kouří a kouří a
kouří...

les

2010-10-19T07:16:00.001-07:00

na, wie gehts...

2010-10-13T13:38:00.000-07:00

Do Berlína jsem přijel v půlce dubna s tím, že zůstanu do konce jara a pak se uvidí. Ani jsem si nevšiml, kdy jaro skončilo a začalo léto. Tentokrát jsem měl jasno: Na konci léta se sbalím a vrátím se domů! Jenže pak byl najednou podzim, já kráčel zavrtaný do bundesvérbundy po Oderberger Strasse a přemýšlel, co dál se životem. Ostatní na tom byli podobně. S ipody v uších a kloboučky na hlavách zamyšleně bloumali po Prenzlauer Bergu a přitom ucucávali čaj mathé ze skleněných lahví s obrázkem mexičana na etiketě. Foukal studený vítr a ve vzduchu byla vůbec poprvé cítit vůně spálených briket. Slunce zalezlo za blok činžáků a ulice Berlína ovládl mrazivý večer.

vřes v mém okně

2010-10-13T13:30:00.000-07:00

s prune na kole

2010-10-13T13:27:00.000-07:00

se zuzkou na obědě

2010-10-13T13:25:00.001-07:00

samoobsluha na rohu schliemannstrasse

2010-10-13T13:21:00.000-07:00

"Blond from Florida" (Blondýnka z Florence)

2010-09-22T09:00:00.000-07:00

...

2010-09-20T09:50:00.001-07:00

Bäume in Stralsund

2010-09-17T11:20:00.000-07:00

kolega

2010-08-30T10:30:00.000-07:00

v neděli dopoledne jsem vzal mámu na blešák do mauerparku. kam taky jinam s návštěvou z Prahy v neděli dopoledne. bylo deštivý a studený ráno, což pro trhovce znamenalo špatnej kšeft a pro nás, že v trhovym městečku nebude tolik lidí.
dali jsme si kafe a čekali, až se trochu vyprší průtrž mračen. když pak už jen tak drobně, londýnsky mrholilo, vydali jsme se do uliček mezi stánky.
zaujal mě stánek s černobílými fotografiemi Berlína. nebyly to takový ty klasický turistický kýče s televizní věží na Alexu a mrakama začerněnýma ve photoshopu, odporný fotky plný lokálních desaturací, efekt, efekt efekt, fotka žádná. ani to nebyly reprinty od známejch fotografů. byly to autorský fotky, ručně nazvětšovaný ve fotokomoře, na RC papíry sice, ale přesto pečlivě, s lemujícím černým rámečkem od zvětšováku, kterým fotograf dokazuje, že nic nevyřezával a že nazvětšoval přesně a jen to, co bylo na políčku negativu. že fotku vytvořil už při pořízení a ne až ve fotokomoře.
fotky ve formátu zhruba A3 byly rozdělené do několika hromádek podle obsahu. byla tam hromádka "Kinder", s roztomilými pouličními výjevy kluků, jak si hrajou s míčem na zaprášený ulici, jak šermují mečíkama před plakátem vinnetoua od karla maye, pak taky hromádka "Menschen", s drobnýma výjevama z ulic, s dvěma holkama, co se opíraj o strom a jedna je od pohledu nevinná a druhá ta svůdná, sekce "Mauer" pro milovníky historie, pak taky "Prenzlauer Berg" a "Berlin", to byly takový městský krajinky, průhledy skrz moře střech a komínů, občas jimi projížděl S-Bahn, na některých padalo listí, na jiných byl sníh. fotky měly na zadní straně rok a místo pořízení. nejstarší byly starý jako já, 1980, 81... nejnovější byly pořízený před pár lety. a na každém rubu byl podpis autora: Gerd Danigel.
za pultíkem seděl chlápek něco kolem padesátky, s prošedivělym východoněmeckym knírem. pocítil jsem k němu náhlou velikou sympatii. fotit musel začít když mu bylo něco přes dvacet. teď tu sedí a prodává těch několik dokonalých záběrů, které mu život dovolil ukrást, těch několik záblesků, kde všechno dopadlo na stříbrné políčko tak, jak mělo. asi. dosáhl v tom stylu mistrovství, ten styl ale mezitím zestárl a stal se retro, stal se archaickou vizí "starého Berlína". za poslední roky toho pan Danigel moc nenafotil, soudě podle nápisů na zadních stranách fotek. proč asi? uvědomuje si, že jeho vidění zestárlo s ním? nebo už prostě nemá čas?

nezeptal jsem se ho. místo toho jsme si od něho s mámou koupili tři fotografie, každá stála osm eur, jedno euro nám pan Danigel slevil. fotografie, kterou jsem si pořídil, mi už visí nad nočním stolkem. je na ní moje křižovatka, pes kterou každý den chodím, dnes stanice U-2 Eberswalder Strasse, dříve Dimitroffstrasse. pan fotograf ji zachytil v roce 1989. našel jsem si jí na fotografových internetových stránkách a přes print screen si jí vyřízl ve photoshopu, abych jí tady mohl ukázat. snad by se na mě pan kolega nezlobil.

rediscovered

2010-08-12T06:36:00.001-07:00

při zpětném prohlížení fotek se mi tahle jeví jako jedna z nejlepších, přitom jsem jí předtím přehlídl

bonusovka

2010-08-12T02:33:00.000-07:00

stralsund

2010-08-09T08:35:00.000-07:00

celá minisérie tady: STRALSUND

naposled z austrálie

2010-08-07T02:16:00.000-07:00

v praze jakoby zbytečně

2010-07-29T09:16:00.000-07:00

jel jsem si do prahy pro kreditku. měli mi jí dát, do telefonu to potvrdily dvě operátorky v bance. ale nedali. takže jsem jel jakoby zbytečně. přesto to bylo nezapomenutelných pár dní.

chlapek na strese protejsiho domu

2010-07-19T10:58:00.000-07:00

chlapek v cernejch brejlich lezi v houpaci siti natazeny mezi dvema kominama na strese protejsiho domu, kouri brko, usrkava cosi z hrnku a vychutnava si koupel v oranzove zari. v osum vecer slunce nepali, jen prijemne zahriva. pozoruju ho od pocitace, u kteryho jsem stravil celej dnesni den. ven jsem sel akorat na obed (pizza za rohem u arabu, k ni ayran a dva clanky ve starym spiegelu). zavidim tomu chlapkovi. u nas se na strechu jit neda.

kristyna am prenzlberg

2010-07-19T07:50:00.001-07:00

na film se mi kristynu zachytit nepovedlo, tak aspon jejim digitalem behem pripravy vecere, kdyz stala ve vecernim slunci, ktere pokazdy v pul devaty vecer zbarvi moji predsin ve schliemannstrasse do oranzova.

poezie nechtěného

2010-07-19T04:34:00.001-07:00

dřív jsem titulky k textům vymýšlel až když byla věc hotová, teď jimi začínám a snažím se nechat se vést tou původní myšlenkou. dneska ráno jsem tedy napsal titulek ke sloupku, podepsal se pod něj a ještě pod to přidal název žánru, jako vždy. tohle mi vyšlo.

Stále míň sexy

Petr Horký

Náš člověk v Berlíně

ansichtskarte aus tetschen

2010-07-14T15:35:00.000-07:00

koupaliště

2010-07-08T10:14:00.001-07:00

kravín

2010-07-08T10:13:00.000-07:00

alexanderplatz

2010-07-02T08:46:00.001-07:00

zmatek a jeho kulturní příčiny

2010-07-01T06:46:00.000-07:00

tak jsem si splnil jeden starej sen a dokoukal v kuse hezky pěkně za sebou všechny tři nezkrácený díly Pána prstenů. s pauzou na spaní, protože oči už byly podlitý krví. musím říct, že jako i po letech pořád dobrý. ty béčkový scény jsem se snažil nevnímat, brát to vážně.
po dokoukání: jsem pořád tam, v pohádce, kde zabíjet orky je odpustitelný, protože jsou zlo. víte, co myslim? a proto je teďka po dokoukání těžký se do něčeho pustit. opět smekám především před Tolkienem, co nám to tady vystavěl za příběh, dokonalej a v jistym smyslu nepřekonatelnej. znova si uvědomuju, proč nerespektuju žádný jiný "fantasy" a tahle literatura od jiných autorů, kde se to hemží elfama a trpaslíkama je pro mě odpad. až na výjimku - Sapkowskiho Zaklínač. protože je tak strašně jinej.

na prstenový trilogii se mi taky líbí, jak je to jakoby mimo všechno, mimo současnost, mimo takovou tu palčivou snahu dělat umění. i mean - tohle žádnej kritik nemůže označit za postmoderní román. tihle lidi, co nešli s dobou, jsem vždycky obdivoval. je v tom taky vidět, jak byl tolkien ekolog. vyrůstal v průmyslový černý krajině, která se na něm musela podepsat. odtud hodní elfové žijící v lesích a zlí skřeti z průmyslového mordoru...

do toho přijel Nikola a přivezl mi krásnou hardcover edici Fear and Loathing in Las Vegas od Huntera S. Thompsona. takže teď, po znovunalezení hodnot dobra ve Středozemi, se přesouvám do nevadský pouště a čtu psáže jako:

"Luckily, nobody bothered me while I ran a quick inventory of the kit-bag. The stash was a hopeless mess, all churned together and half-crushed. Some of the mescaline pellets had disintegrated into a reddish-brown powder, but I counted about thirty-five or forty still intact. My attorney had eaten all the reds, but there was quite a bit of speed left... no more grass, the coke bottle was empty, one acid blotter, a nice brown lump of opium hash and six loose amyls... not enough for anything serious, but a carefull rationing of the mescaline would probably get us through the four-day Drug Conference."

do toho píšu komentáře o německý politice. bokem chodim na konceptuální výstavy s místnostma plnýma rudého kouře, zrcadel a stříkajících hadic. a před usnutím si promítám Markétu Lazarovou. je s podivem, že jsem lehce zmatenej? že mám v hlavě úplnej chaos???

tři dni s nikolou

2010-06-28T11:03:00.000-07:00

tak odjel nikola. můj vzdálený bratranec, který tvrdí, že není vzdálený bratranec, ale já vím, že je. nikola přijel a hned se spojil se svojí berlínskou kamarádkou, molekulární vědkyní kristýnou. a od té doby jsme byli tři. tři klasický pražáčci inťoušci... každej sice trochu z jiný pražský bubliny... kampa, smíchov, dejvice...neziskovkář, pravda & láskařka a zevl... ale přesto v něčem jeden druhýmu podobní...a čekaly nás tři dni slunce, smíchu a opojení. tři dni na kolech, ve vodě, v umělým kouři.

a padla i kultovní hláška "to slunce vypadá skrz tyhle brejle fakt hustě!"

je zajímavý, jak se mi návštěvami vždycky hrozně posune vnímání místa. jak se toho začne dít mnohem víc. a jaká pak přijde únava. teď budu odpočívat.

neukölln sarah

2010-06-28T09:34:00.001-07:00

eis im tempelhof

2010-06-28T09:29:00.000-07:00

mauerpark in der nacht

2010-06-28T09:21:00.001-07:00

střípky

2010-06-24T08:28:00.000-07:00

včera večer v klubu LUX na schlesische strasse.

já: "ein rotes wein und ein weisses wein"

barmanka: "něco ti poradim. všechen alkohol je der. akorát pivo je das, protože to neni alkohol. to si pamatuj."

---

o berlíně psali Topol i Rudiš. ale zatímco Topol se zajímal spíš o západ, Rudiš se trochu nostalgicky obracel k východu a minulosti. napadlo mě hezky zjednoduešný rozlišení těch dvou pro začátečníky: Topol se kamarádil s pankáčema, kdežto Rudiš s řidičema metra.

---

jdu si dolů na ulici dobít kredit. cestou koukám na posledních čvrt hodiny zápasu slováků proti italům. je to napínavý, sakra napínavý. vzpomínám na zápas, kdy jsme podobně napínavě hráli s holandskem. berlínská ulice fandí slovákům, a je to, pískne závěrečná píšťalka. "malé slovensko, které je na MS poprvé, posílá domů mistra světa," rozplývá se komentátor ZDF. "slováci, kteří se na MS dostali přes československo, ehm, pres česko, tedy bývalé československo..." odmlka, v pozadí smích spolumoderátora. k mikrofonu jde robert vittek a němčinou na mojí úrovni tam říká to svoje "jdeme od zápasu k zápasu..."

všichni se usmívaj, vzduchem vibruje radostná nálada. nebo to cejtim jenom já? jdu směrem k trafice pro kredit a prásk! málem se složim na zem, další petarda, tentokrát těsně vedle mě. fakt silná. dementi, říkám si. v kočárku sedí mimino, v šoku. jeho otec, typickej mladej němec v košilce, nevěřícně kroutí hlavou směrem k potutelně se chechtajícímu turkovi, co to hodil. "můžeš mi vysvětlit, pročs to udělal? tady je moje ani ne roční dítě" ptá se rázně.

turek se nejistě uchechtne, namoment zrudne, podívá se trapně na svoje kumpány a pak vybafne "apročne!"

němec jen bezradně kroutí hlavou. opodál stojící tatík číslo dvě na něj soucitně hledí. najednou je zase obyčejnej čtvrtek odpoledne. nojo, říkám si a jdu pro ten kredit.

adler am mehringdamm

2010-06-24T03:22:00.000-07:00

rotes bällchen im ernst thälmann park

2010-06-23T11:06:00.000-07:00

...

2010-06-21T04:57:00.000-07:00

jeli jsme od jezera. drahé bílé víno nám jiskřivě stouplo do hlavy, prostor jindy zaplněný včerejšími četbami bunina a zítřejším psaním o berlínským sídlišti se najednou zúžil na tady a teď, na vagon s-bahnu vezoucího nás zpátky na kreuzberg. byla to pravá chvíle promluvit si vážně.

australian outback / scratched vision of the W.A.

2010-06-19T01:41:00.000-07:00

příšerný vedro kousek pod obratníkem kozoroha. jedeme po north western coastal highway od severu k jihu, bude se postupně ochlazovat. ale teď je horko. kolem stepní polopoušť, žlutá tráva, zakrslý stromy, civilizace žádná. řídím už asi dvě stě kilometrů, eště budu řídit dalších tři sta, než dojedeme do parku kalabarri a utáboříme se na noc.

stavíme u roadhousu, to je typicky australská záležitost. benzínka s pár stojany, "store", kde vám trochu podivínská postarší majitelka nebo taky bledá holka, co tu je z velkoměsta na detoxu, prodá kafe, domácí koláč nebo stejk z klokana. vedle budovy benzínky stojí několik ubohých stavení, v ohradách několik hospodářských zvířat, kozy, někdy kráva. někde opodál vždycky tiše skřípe artézská studna, jak se jí kolo otáčí po větru. všude lítá spousta velkých černých much, lezou do očí a do nosu a budou lítat dokud slunce nezaleze. pak se jako mávnutím kouzelnýho proutku bůhvíkam všechny naráz schovají. a ráno, hned jak dojíme ovesnou kaši, jsou zas ve vzduchu...

stavíme na kafe, hledám mezi plechovými barabiznami záchod. kafe je silný, všude je prach a já si říkám: tohle je ta pravá austrálie. ne delfíni, ne klokani a serfy... ale tenhle prašnej šílenej rusty zapadákov. má to něco z poetiky bratří coenů...
vůbec poprvé vytahuju foťák na film a v kofeinovým záchvatu nastřílim dva filmy. pak nasedáme, odjíždíme. větrník pořád skřípe ve větru...

TADY je link.
LINK to photos.

wiesenblumen

2010-06-19T01:37:00.001-07:00

zimní táboření s honzou na hřebeni orlických hor

2010-06-15T04:54:00.000-07:00

taksim II

2010-06-14T03:54:00.001-07:00